Jedna z nejčastějších otázek při výběru hodinek je: mechanické, nebo quartzové? Oba typy mají své výhody a hodí se pro jiné uživatele. Pojďme si je představit.

Mechanické hodinky jsou poháněny soustavou ozubených kol, per a pružin. Srdcem je hlavní pero, které se natahuje (buď ručně korunkou, nebo automatickým nátahem při pohybu ruky) a postupně se uvolňuje, čímž pohání soukolí. To je regulováno krokovým ústrojím se setrvačkou a vláskem, která kmitá obvykle frekvencí 18–28 tisíc kmitů za hodinu. Mechanické hodinky neobsahují žádnou elektroniku – vše je výsledkem precizní ruční práce nebo strojní výroby miniaturních součástek. Tradiční ručně natahované hodinky vyžadují natažení třeba jednou za den či dva; automaty mají rotor natahující pero průběžně pohybem zápěstí. Mechaniky bývají považovány za vrchol hodinářského umu a mnoho milovníků hodinek je sbírá jako malé technické zázraky. Nevýhodou je však o něco nižší přesnost a nutnost údržby – zhruba každých 5–10 let je vhodné hodinky nechat odborně vyčistit a promazat. Také jsou citlivější na otřesy a hrubé zacházení.

Quartzové hodinky (často se setkáte i s pojmem bateriové hodinky) využívají k měření času elektronický oscilátor – křemenný krystal. Ten se po zapojení napájení (baterie) rozkmitá vysokou frekvencí (obvykle 32 768 Hz) a integrovaný obvod převádí tyto kmity na jednotky času (sekundy), které pak pohání ručičky nebo digitální displej. Quartzové hodinky byly revolucí: jsou velmi přesné (běžně odchylka jen ±15 sekund za měsíc), odolné a levné na výrobu. Nemají tolik pohyblivých částí, a tak jsou méně náchylné k poškození vlivem nárazů. Také nevyžadují natahování – stačí jednou za pár let vyměnit baterii (nebo u solárních quartzů či kinetických strojků není třeba ani to, jelikož si energii zajišťují ze světla či pohybu ruky). Quartzové hodinky byly masově rozšířeny v 70. a 80. letech a dodnes dominují cenově dostupným kategoriím.

Jaké zvolit? Záleží na tom, co od hodinek očekáváte. Pokud hledáte maximální přesnost, spolehlivost a nenáročnost, pravděpodobně sáhnete po quartzových hodinkách. Ty “jdou přesně” bez ohledu na okolní podmínky, nevadí jim tolik otřesy, magnetická pole a podobně. Ideální jsou jako pracovní, sportovní či outdoorové hodinky, kde potřebujete odolnost a nechcete se o hodinky starat. Quartzové strojky také umožnily vznik digitálek s mnoha funkcemi (stopky, budík, osvětlení), které by u mechanických strojků nebyly možné.

Naopak mechanické hodinky ocení ten, kdo si potrpí na tradiční řemeslo, prestiž a estetiku. Pohled skrz průhledné dýnko na ozubená kolečka v pohybu má pro fajnšmekry větší kouzlo než tic-tac quartzového krystalu ukrytého v křemíkovém čipu. Mechaniky mají “duši” – tikot setrvačky a plynulý pohyb vteřinové ručičky (která u quartzu skáče po vteřinách) působí uklidňujícím dojmem. Také často lépe zhodnotí svou cenu v čase; špičkové mechanické modely mohou být i investicí a dědit se z generace na generaci. Pro řadu lidí jsou mechanické hodinky znakem společenského statusu a osobního stylu.

Je také dobré zmínit, že existují hybridní systémy: například Spring Drive od Seika kombinuje mechanický základ s quartzovou regulací, nebo Eco-Drive od Citizen, což jsou solárně napájené quartzové hodinky, u nichž odpadá starost o baterii. Tyto inovace se snaží skloubit to nejlepší z obou světů.

Závěrem: Pokud kupujete dárek a nevíte si rady, obecně platí – pro technického nadšence a milovníka klasiky zvolte mechanické (ideálně automat), pro sportovně založeného praktika spíše kvalitní quartz. V cenových relacích do několika tisíc korun dominují quartzové hodinky, zatímco mechanické automaty renomovaných značek začínají spíše ve vyšších tisících. Obojí však najdete v různých stylech od elegantních, přes sportovní až po luxusně zdobené. Ideální je mít jedny od každého typu – quartzové na každodenní nošení a mechanické jako srdcovou záležitost pro radost. Pak sami uvidíte, ke kterým vám srdce přiroste více.